Písničkový filosofický retromuzikál o stesku po domově a zpěvákovi, který (ne)emigroval.

Když už nemůžeš, tak zpívej víc!

Populární zpěvák Gabriel Král bydlí na státní, podnikové ubytovně a snaží se naplno plnit veškeré závazky vůči své vlasti, publiku, ale především hudbě. Po nocích mezi umakartovými stěnami poslouchá Písničky na přání a sní o dokonalé, zářící show, v níž mají zpěváci nejen kostýmy pošité záplavou flitrů, ale také je doprovází půvabné a čistě zpívající vokalistky. To vše tam, tam daleko na Západě, mají. Zatímco tady, v centrálně plánovaném systému, je vše mdlé, nedokonalé, amatérské. Gabriel Král cítí, že nadešel čas věci změnit, vzít zodpovědnost za múzy i svůj talent do vlastních rukou… A tak jednoho dne zmizí. Kam jinam než do země, kde mají vše, o čem snil. Kde bude mít konečně vše, po čem toužil. Záhy však shledává, že jeho romantické písně o sbližování těl a duší nikoho nezajímají a že zdejší estrády mají své temné stránky. Jeho ideály a vize dostávají na frak. Tím více, když se seznámí s osudy dalších emigrantů. Naštěstí je tu hudba, balzám pro duši, ať už ji Gabriel Král upsal komukoli.

Původní filosofický retromuzikál z nedávné československé historie vznikl přímo na objednávku Švandova divadla. Autor textu a režisér Jakub Čermák spolu s autorem hudby Petrem Markem (z kapely Midi Lidi) si v něm velmi nápaditě pohrávají, byť s bernhardovskou skepsí, s tématem idolu a ideálu, emigrace a stesku po vlasti, stejně jako s obskurností estrád, které dodnes v mnohých budí prapodivně perverzní sentiment.

Vzhledem k tomu, že v inscenaci se objevují explicitně vulgární výrazy a sexuálně laděné scény, je doporučena divákům od 15 let výše.

V inscenaci je také užito ostrých světelných impulzů stroboskopického charakteru.