Nine
Když přišel Federico Fellini po fenomenálním úspěchu Sladkého života (1959) se svým dalším celovečerním filmem 8 a ½ (1963), vysvětlil okolnosti jeho vzniku novinářům takto: „Myslím, že hned po filmu Cabiriiny noci jsem měl v úmyslu vytvořit několika rozměrný portrét lidské bytosti, příběh, ve kterém by současně figurovaly různé momenty; jinými slovy příběh, který by se rozvíjel souběžně v rovině fyzické i snové skutečnosti, v rovině reality a imaginace, s neustálou změnou přítomného, minulého i budoucího času.“
Tento muzikál dává nahlédnout pod pokličku tvůrčí krize. Režisér Guido Contini, čerstvý čtyřicátník, podléhá nastupující krizi středního věku a současně zápasí s nedostatkem inspirace. A navíc - ty ženy! Continiho v příběhu obklopují výhradně ženy a napočítáme jich 21! Představují celou škálu ženských úloh v mužském životě a snech. Od determinující matky, přes manželku jako břemeno odpovědnosti, milenku (milenky) jako útěk od odpovědnosti (marný), až po prostitutku coby ztělesnění neuskutečnitelného, či jeptišku – memento zakázaných tužeb. Mnohé z dalších žen procházejí dějem jen, aby připomněly zapomenuté sny a viny. V ději se střídají vzpomínky a představy se skutečností a řazení scén připomíná revue-kabaret ve stylu Cabaretu či Chicaga. V této dramaturgické linii produkce našeho souboru také Nine uvádíme.
Není to poprvé, co některý Felliniho film zlákal tvůrce k vytvoření muzikálové podoby. Tak v roce 1966 okouzlil Broadway muzikál Sweet Charity, jenž vznikl podle filmu Cabiriiny noci (1957).
Maury Yeston začal pracovat na svém muzikálu již v roce 1973, aniž by tušil, na jak dlouhou trať to vyběhl. Teprvy když v roce 1981 přizval ke spolupráci Arthura L. Kopita. … A tak byl v roce 1982 uveden na Broadwayi poprvé muzikál Nine.
Autor fotografií: Pavel Křivánek, zdroj djkt.eu