Jan Mydlář opouští svou milovanou Dorotku a vrací se do Prahy, aby zde pokračoval ve studiu medicíny. Po zprávě, že se Dorotka provdala za mlynáře Adama Vaňuru, aby tak vyřešila otcovy finanční problémy, Jan přeruší studia. Vrací se do Chrudimi. Vaňurova hospodyně Žofie, hnána touhou po mlynářově majetku, otráví Vaňuru. Nevšimne si, že ji při manipulaci s jedem zahlédne cikánka Lea. Vinu svede na Dorotku. Vaňura umírá. Adamův bratr purkmistr Ferdinand zatýká Dorotku. Jan v domnění, že bude moci Dorotku zachránit, se stává katovým pacholkem. Žofie podává důkazy svědčící proti Dorotce. Soudce vynáší rozsudek: "Dorotka, až porodí, bude zaživa upálena". Chrudimský kat náhle umírá a na jeho katovské křeslo usedá Jan. On nyní bude muset vykonat popravu Dorotky. Nedokáže vykonat hrozivou exekuci. Dorotka prosí, aby to udělal. Jejich dcera Mandalénka potřebuje otce. Jan by rád zmírnil Dorotčino utrpení, a proto se svým přítelem Janem Jesseniem navštěvují magistra Kelleyho, který jim prodá opium pro Dorotku. Dorotka je upálena. Jan odchází i s Mandalénkou do Prahy. K chrudimské bráně ho doprovází duch, ale i hlas mrtvé Dorotky.
Po mnoha letech se Jessenius setkává v Praze s Mydlářem, který se zde stal mistrem popravčím. Žije zde v nepříliš šťastném manželství s Bětuškou. Osud postaví Janovi do cesty Leu, která mu vyjevuje pravdu o smrti mlynáře Vaňury, za kterou byla neprávem popravena Dorotka. Jesseniovi se podaří s Mydlářovou pomocí zorganizovat v Praze první veřejnou pitvu, která se ale nesetká s porozuměním. Mezi nespokojenci je i pražský konšel Vaňura se svou manželkou Žofií. Mydlářova dcera Mandalénka oznámí svému otci, že se zamilovala do mladého Jana Jessenia. O tom, že je dcerou pražského kata mu ze strachu o budoucnost své lásky neřekla. Mydlářův osobní život je v troskách. Má pocit, že je sám…. Bětušku nechce a nebohou Dorotku nemůže mít po svém boku. I jeho vlastní dcera se za něho stydí. Bětuška strádána osobními problémy volí dobrovolný odchod ze života. Čeští stavové v bitvě na Bílé hoře prohráli. Mezi uvězněnými rebely je i Jessenius. Vyřčený ortel smrti nad odsouzenými musí vykonat pražský kat. Mydlář je zoufalý. V mládí byl okolnostmi donucen popravit svou první lásku a nyní má popravit svého nejlepšího přítele! Mydlář je rozhodnut pomstít Dorotčinu smrt. Vláká Žofii do pasti, ve které ji Lea usvědčuje ze smrti Dorotky - jako věrná hospodyně měla po Vaňurovi zdědit vše, ale po svatbě chtěl Vaňura přepsat závět ve prospěch Dorotky. Mydlář připomene Vaňurovi jeho přísahu, že pomstí smrt svého bratra, ať je to kdokoli. Vykonání trestu nechá Mydlář na Vaňurovi. Mladý Jan Jessenius se dozvídá o smrti svého otce. Zve potomky popravených na společné jednání, kde by domluvili plán jak se postavit proti císaři a pokračovat tak v cestě, kterou vytýčil jeho otec. Na místo tajné schůzky se dostaví i konšel Vaňura. Dává mladého Jessenia zatknout. Vynáší nad ním smrtící rozsudek. Mydlář slibuje své dceři, že zachrání její lásku. Je rozhodnut položit za ni i svůj život. Své katovské řemeslo předává svému pacholkovi Václavovi. Na špalek pokládá hlavu za Dorotčinu lásku. Je sťat pacholkem – nyní již pražským katem Václavem. Mandalénka s Janem děkují Mydlářovi nad jeho hrobem, že svou smrtí umožnil společnou cestu jejich životem. Splatil tak svůj dluh za vše zlé, co v minulosti nechtěně nebo donucen okolnostmi, vykonal.