Původní divadelní hra Jiřího Suchého měla premiéru v roce 1958 v Divadle Na zábradlí. Scénář v průběhu svého vzniku měnil název: Muž s trubkou, Velká proměna a nakonec Kdyby 1000 klarinetů. V první verzi Klarinetů se proměna zbraní na hudební nástroje týkala celého světa. Podstatnou složku výsledného scénáře tvořily písničky. Hudbu k textům zkomponovalo kromě J. Šlitra několik dalších autorů. Různorodost, a to nejen hudební, charakterizovala celé první Klarinety. Byla to syntéza scének, písniček a monologů, která se vzpírala jakémukoli zařazení do stávajících žánrových kategorií. S myšlenkou natočit film přišel divadelní, filmový a televizní režisér Ján Roháč. Jiří Suchý souhlasil a napsal v roce 1961 devítistránkovou synopsi Kdyby tisíc klarinetů. Další dva roky se pracovalo na scénáři. Snímek Kdyby tisíc klarinetů byl ve své době jeden z nejdražších barrandovských projektů – jeho realizace stála sedm miliónů korun československých! Vyznačoval se i neobvyklou metráží – sto třicet osm minut! Do kin přišel v lednu 1965, uprostřed „zlatých let šedesátých“. Ačkoliv kritika film namnoze ztrhala a odepsala, patřil v šedesátých letech mezi divácky nejúspěšnější. Dnes jsou Klarinety označovány nálepkou: legendární filmový muzikál. Vůdčí duch divadla SEMAFOR Jiří Suchý je mimořádná osobnost, žijící legenda. V Klarinetech chtěl vytvořit místo, kde by se lidé, kteří mají rádi divadlo, hudbu, tanec, a poezii, spontánně bavili v duchu divadla SEMAFOR. Plzeňské nastudování Klarinetů v úpravě režiséra Ondřeje Lážnovského vychází z původní divadelní hry z roku 1958 a zejména pak z verze z roku 1980. Zde se objevuje postava PÁNA V CYLINDRU – DEUS EX MACHINA, který vytvoří velkou proměnu KASÁREN v DIVADLO.
Zdroj fotografií: djkt.eu